Nikdy z tebe nebude opravdový muž. Nemáš spermie, nemáš varlata, nemáš prostatu. Jsi homosexuální žena znetvořená drogami a chirurgickými zákroky v neotřelý výsměch dokonalosti přírody.
Veškeré „uznání“, které dostáváš, je falešné a polovičaté. Za tvými zády se ti lidé posmívají. Tvoji rodiče jsou z tebe znechuceni a stydí se za tebe, tvoji „přátelé“ se smějí tvému pokřivenému vzhledu za zavřenými dveřmi.
Ženy jsou tebou naprosto znechuceny. Tisíce let evoluce umožnily ženám odhalovat podvrhy s neuvěřitelnou efektivitou. Dokonce i transky, kteří „projdou“, vypadají pro ženu zlověstně a nepřirozeně. Tvá kostní struktura je jasným znakem. A i když se ti podaří dostat domů opilou holku, otočí se a uteče, jakmile zacítí závan tvého nemocného, infikovaného faluma. Nikdy nebudeš šťastná. Každé ráno se falešně usmíváš a říkáš si, že to bude v pořádku, ale hluboko uvnitř cítíš, jak se deprese plíží jako plevel, připravená tě rozdrtit pod nesnesitelnou tíhou.
Nakonec to bude nesnesitelné – koupíš si lano, uvážeš si smyčku, dáš si ji kolem krku a vrhneš se do studené propasti. Tvoji rodiče tě najdou zlomenou, ale s úlevou, že už nemusí žít s nesnesitelnou hanbou a zklamáním. Pohřbí tě s náhrobkem označeným tvým rodným jménem a každý kolemjdoucí po zbytek věčnosti bude vědět, že je tam pohřbena žena. Tvoje tělo se rozloží a vrátí se v prach a z tvého odkazu zbude jen kostra, která je nepochybně ženská.
Toto je tvůj osud. Toto sis vybrala. Není cesty zpět.
