/b/ - Bordel

Slyšte, slyšte, vážení Bezejmenní obyvatelé Mezisítě. Povím vám příběh tuze podivný a snad i děsivý. Budu se snažiti sděliti nezkrášlenou skutečnost. >Uvedu, že bydlím blízko lesa. Někdy na podzim jsem se domluvil s kamarádkou, že si zajdeme mezi stromy. Dorazili jsme ke křižovatce k potoku, u níž jsem předpokládal, že jedna z cest je slepá, ale nebyl jsem si tím jistý. Kamarádka navrhla, že bychom se právě tou mohli vydat, i vyšli jsme. Šlo o cestu z betonových kvádrů každým krokem trochu více zarostlejší. Ejhle, dorazili jsme k mostku se zátarasem z uschlé vegetace s trny. To mě neodradilo a na můj popud jsem vyzval kamarádku, abychom překročili tento malý vodní tok z vnější strany mostu. Tato operace se zdařila a my pokračovali dále, na jedné straně nějaké opuštěné chatky, na druhé straně křoviny. Vůbec jsem nečekal, že bych uprostřed lesa najednou uviděl zrezivělý kandelábr. Jak jsme brzy zjistili, dorazili jsme na opuštěné parkoviště lemované a rozdělené víc jak dva metry vysokými keři. Žádný plot, jen zamčené posuvné brány. Po obhlédnutí terénu vyšlo najevo, že tato oblast se nachází v bezprostředním sousedství jakési továrny nebo skladiště, ta je ovšem nejspíš aspoň z části používaná, neboť u opuštěné industriální budovy by nestál kamion. Tomu jsme se zdárně vyhli tak, aby nás nezpozorovali dva lidé stojící u něj. >Teď k tomu jádru V zimě jsem tam vzal kamaráda stejnou cestou jako předtím kamarádku. Byl bezpochyby unešen postapokalyptickou atmosférou vytuněnou zataženou zimní oblohou. Naprosté ticho. Jak procházíme parkoviště, uslyšíme nějaký šramot, ale nevěnujeme mu pozornost. Když se ozve zase a my se otočíme, v periferním vidění, zazdá se mi, jsem //něco// spatřil. To už i můj kamarád zpozorní a poukáže na tuto skutečnost, ovšem ani on není schopen popsat, s čím máme tu čest. Začínáme mluvit hlasitěji, abychom, pokud jde o divoké zvíře, dali najevo, že se tam vyskytujeme, aby o nás vědělo, a nechalo nás být. Rozhovor se brzy zapřede do klidnějších kruhů, ale ne na dlouho a kamarád mě se znepokojením upozorní, abych se otočil, jen, abych spatřil, jak něco černého kulatého většího než člověk právě zašlo za keř asi deset metrů od nás. Chvíli jsme stáli přimraženě, kamaráda napadlo, že bychom mohli zkontrolovat stopy ve sněhu, jež to mohlo zanechati, od toho jsem jej ale odradil, neboť jsem si všiml, že bychom tak //tuto věc// dostali do slepé uličky mezi nás a zeď do areálu továrny. Po chvíli váhání se rozhodneme opustit lesní parkoviště cestou co nejvzdálenější poslednímu spatření černé entity. (Jenom čekám, až mně to přijde nahlížet do oken mého pokoje, jež jsou shodou okolností namířeny právě do lesa onímž směrem k parkovišti.) >TL;DR: Na parkovišti v lese jsem viděl něco velkého černého a nevím, co to je. Nevíte vy, Bezejmenní, o co by se mohlo jednat? Poznámky: > ten obrázek se skinwalkerem nesouvisí, je jenom pro efekt > ta druhá fotka je doopravdy z toho parkoviště focená někdy v létě > osobně si myslím, že to bylo asi nějaké divoké prase, ale rád se zaobírám myšlenkami na smrt a hrůzné neznámo